kalendárium na listopad
Arnold Zweig se narodil 10.11. 1887, novelista, dramatik, esejista a romanopisec, poslední z velkých spisovatelů kritického realismu.
Arnold Zweig se narodil v Gross- Glogau, kde jeho otec pracoval jako řemeslník a drobný podnikatel. Později se rodina odstěhovala na německých univerzitách filozofii a moderní filologii. V r. 1915 narukoval, z Belgie byl odveden do jižního Rakouska, Srbska a v r. 1916 do Francie. V témže roce se oženil se svou sestřenicí, malířkou Beatricí Zweigovou. V r. 1917 pracoval v tiskovém oddělení východní armády. Po válce se vrátil do Berlína, ale v r. 1919 se odstěhoval do Starnbergu v Bavorsku, kde pracoval jako svobodný spisovatel. Usiloval o nastolení a uhájení světového míru a v tomto snažení viděl hlavní smysl kultury. Byl předsedou Ochranného svazu německých spisovatelů, členem výboru PEN klubu. V r. 1933, po požáru říšského sněmu, kdy nacisté pálily i jeho knihy, odjel s ženou do Prahy, odtud do Švýcarska, Francie a do Palestiny. V Haifě žil 14 let, podnikal cesty do Evropy a do Ameriky, stýkal se s antifašisty. V r. 1948 se vrátil do Německa a žil ve východním Berlíně, pracoval ve Světové radě míru. Zemřel v Berlíně.
Romány: Novely o Claudii. V r. 1915 dostal Kleistovu cenu za tragédii Rituální vražda v Uhrách. Odrazem zážitků z války je drama Hra o seržantu Gríšovi, které čerpá ze skutečné události popravy nevinného zajatce. Později zpracovává toto téma v románu Spor o seržanta Gríšu, který je součástí rozsáhlého cyklu Velká válka bílých mužů.
Dále romány, které napsal: Mladá žena z roku 1914, Výchova před Verdunem, Přestávka v boji, Nastolení krále, připravovaný 7. svazek Ledy pukají zůstal nedokončený. K pobytu v Tatrách se vztahuje novela Nad mlhou, eseje o Lessingovi, Kleistovi a Büchnerovi tvoří knihu Tři pokusy, dokumentární svědectví obsahuje Bilance německého židovstva, Zweigův humanismus se odráží i v dramatu Bonaparte v Jaffě.
Marcel Proust zemřel 18.11. 1922, francouzský prozaik a esejista. Je pokládán za „otce“ moderního románu. V románovém cyklu z měšťanské i aristokratické společnosti Hledání ztraceného času rozbíjí tradiční románovou stavbu a nahrazuje ji proudem asociací a představ.
Anna Seghersová se narodila 19.11. 1900, východoněmecká spisovatelka a esejistka, pokračovatelka tradic velké klasické německé literatury, jejíž celé dílo je výrazně společensky angažované a je velkou obžalobou fašismu.
První její kniha: Vzpoura rybářů ve Svaté Barbaře projevila účast na osudech prostých lidí a jejich boji proti útlaku. V románu Druhové líčí příběhy pronásledovaných, vězněných a v emigraci žijících revolucionářů. Svými dalšími prózami Odměna, Únor a Záchrana usilovala o vyburcování bdělosti mezinárodního proletariátu a zároveň upozornila světovou veřejnost na hrozbu fašismu. Nejproslulejším dílem je román Sedmý kříž.
André Gide se narodil 22.11. 1869, francouzský prozaik, dramatik a esejista, představitel krajního individualismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Narodil se v Paříži v rosině univerzitního profesora, v jedenácti letech mu však otec zemřel. Jako dítě často churavěl, proto velkou část svého mládí strávil na venkovských statcích katolické rodiny matčiny v Normandii a protestantské rodiny otcovy na jihu Francie. V dalších letech mnoho cestoval po Evropě a zemích kolem Středozemního moře aj. Spolupracoval s časopisem Poustevna a v r. 1909 založil společně se svými přáteli Novou francouzskou revui, která měla výrazný vliv na francouzskou inteligenci ve 20. a 30. Letech. To již byl známým spisovatelem. Zemřel v Paříži.
Debutoval příspěvky do menších časopisů a knihami Sešity André Waltera, Pozemské potravy a Imoralista, ve kterých se odráží jeho životní styl a názory. Ve své tvorbě prošel několika stadii, která však byla jen obměnami individualistického pohledu na svět. Hlásal absolutní svobodu jednotlivce, který má právo dělat cokoli, jen když to dělá z přesvědčení. Po 1. světové válce byl jedním z aktérů avantgardní obrody francouzské literatury. V té době měl velký vliv na mládež a na intelektuály. Napsal řadu románů, např. Těsná brána, Návrat marnotratného syna, Vatikánské kobky, Pastorální symfonie, Penězokazi. V r. 1926 vyšla jeho odvážná autobiografie Zemři a živ budeš.