Kalendárium na měsíc červen

Allen Ginsberg se narodil 3.6. 1926, americký básník, vůdčí osobnost beat generation. Ve své tvorbě i v životě zavrhoval konvence, hlásal erotiku bez zábran a kritizoval společnost ničící člověka. Manifestem hnutí se stala poéma Kvílení, rozvíjející bohatou obraznost v litanickém verši. Sbírka Kadiš obsahuje lyrický nářek nad matčinou smrtí, báseň Král majálesu je výrazem odporu k totalitnímu komunistickému režimu.

Vladimír Jiránek se narodil 6.6. 1938, ilustrátor, kreslíř a karikaturista s nezaměnitelným rukopisem, autor animovaných filmů. Jeho kresby, knížky i filmy vytvářejí sugestivně varovný a přece chápavý obraz rozporuplné existence moderního člověka.

Jan Vodňanský se narodil 19.6. 1941, v Praze. Po maturitě vystudoval strojní fakultu na pražském ČVUT. Inženýrskou kvalifikací se však nezabýval, začal psát písňové texty a externě studovat filozofii, v r. 1972 získal doktorát po obhajobě diplomové práce věnované teorii hry.  Současně amatérsky vystupoval s vtipnými texty ve studentských menzách a klubovnách mládeže. Od. r. 1964, kdy poprvé hrál s Petrem Skoumalem, se kterým vytvořil zpěváckou a hereckou dvojici, začala úspěšná éra jejich spolupráce. Přerušila ji „normalizace“ Skoumal se začal věnovat hudební skladbě a Vodňanský psaní pro nejmenší děti a skládání písní pro film, scénářů televizních a rozhlasových pohádek, měl tzv. svobodné povolání. Osud proměnil inženýra a filozofa ve zpívajícího, veršujícího a občas i meditujícího klauna, a jak ukázal konec r. 1989, natrvalo. Jan Vodňanský se opět objevil na televizní obrazovce, starší, ale ve staronové roli a snovým partnerem. Své další plány zveřejnil v jednom z pravidelných sloupků, které píše do Ahoje na sobotu – plnit poslání klauna, na rodící se demokracii mířit intelektuální m humorem, který potřebuje stejně jako svobodný tisk nebo nezávislou justici.

Dílo pro děti:

Šlo povidlo na vandr, Na výletě v Popletově, Když má ráno vyhráno, Hádala se paraplata, Pojď se podívat, pojď si hrát, na to, co je protiklad, O slonovi, který utekl z každého obrázku.

Další díla:

Delikátní deštník, Hurá na Bastilu, S úsměvem Donkichota, Rande s piánem, S úsměvem Idiota.

Marie Podešvová se narodila 24.6. 1901, autorka románů, novel a zejména povídek, tématicky spjatá s Valašskem a jeho svérazným životním slohem v minulosti i současnosti. Překladatelka z francouzštiny a ruštiny, autorka monografií i životě a tvorbě malíře Františka Podešvy.

Narodila se v Praze, ale mladá léta prožila v Brně, kde otec našel místo vedoucího administrace v lidových novinách. Dívčím jménem Marie Jarušková, studovala na reálném gymnáziu v Brně v letech 1913- 1915 a z rodinných důvodů studia dokončila soukromě. V roce 1921 se vzdělávala na Institutu Maintenon v Paříži. Byla jednou z prvních hereček němého filmu, pod pseudonymem Jensenová hrála hlavní role v pohádkách Sněhurka a sedm trpaslíků, Zázračný květ ad. V roce 1925 se rodina přestěhovala do Prahy a v roce 1938 se svým manželem, akademickým malířem Františkem Podešvou, přesídlila natrvalo na jeho rodné Valašsko. Žije v horské samotě na Soláni u Velkých Karlovic a v posledních letech tráví zimu v Rožnově pod Radhoštěm.

Drobné prózy, reportáže a dojmy z cest po cizině, později i překlady, začala publikovat od počátku 30. Let v časopisech a novinách Salón, Rozkvět, Venkov, Lidové noviny, Naše rodina, Tvorba aj. Od roku 1948 spolupracuje s ostravským rozhlasem. Knižně debutovala až ve svých 58 letech románem Poslední rok, který ležel dvanáct let v rukopise. Tento román předznamenává celou následující tvorbu.

Z valašského prostředí jsou situovány povídkové soubory: U nás na kotárech, Setkání, novela  Jeden život a další. Knížky pro děti se vyznačují propojením námětů lidových pohádek s příběhy ze života dětí Zuzajda a Jurajda, Mišulova kouzelná křídla.

Cestopisné črty shrnula do knihy Mapy ráje. Píše i memoáry, v knize Když slunce září, vzpomíná na život na Solani po boku svého muže umělce a v knížce Zlatá brána očima dospívající dívky přibližuje život české rodiny v Brně před první světovou válkou.

Viktor Fischl se narodil 30.6. 1912, básník, prozaik, překladatel a autor knih pro děti.

Od roku 1949 žije a tvoří v Izraeli. Jeho jazykově a stylově vytříbené texty se zaobírají zážitkem holocaustu, střetem tradic, rozumu a víry. Kulisou idylických vzpomínkových děl je venkovská diaspora. Básně – Kniha nocí, hebrejské melodie, próza – Píseň o lítosti, Hrací hodiny, Všichni moji strýčkové, Zátiš s houpacím koněm.